Aktuality

Články, novinky, oznámení.

AK-RP byla v souvislosti s výsledky kontroly NKÚ na některých ministerstvech oslovena TV Prima s dotazem na dělení veřejných zakázek na zakázky malého rozsahu.

Jedním z důležitých úkolů státní správy a samospráv je hospodaření s veřejnými penězi. Obce, kraje i stát, případně jimi zřízené nebo dotované organizace mohou kupovat zboží či služby nebo objednávat stavební práce. V těchto situacích vystupují jako zadavatelé veřejné zakázky. Na veřejné zakázky musí orgány státní správy a samospráv vybrat dodavatele na základě veřejného zadávacího řízení, pokud jejich předpokládaná hodnota dosáhne:

 

·         2 000 000 Kč (bez DPH) na pořízení zboží a služeb nebo

 

·         6 000 000 Kč (bez DPH) na stavební práce

 

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky zahrnuje všechna plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Zadavatel nesmí veřejnou zakázku uměle rozdělit s cílem snížit její předpokládanou hodnotu, aby se tak vyhnul přísnější zákonné regulaci pro zadávací řízení.

Pokud zakázka nedosáhne shora uvedeného limitu, jde o tzv. zakázku malého rozsahuzadavatel nemusí postupovat podle pravidel zadávacích řízení upravených zákonem o veřejných zakázkách.

Při stanovení limitu pro zakázku malého rozsahu byl zákonodárce veden snahou o snížení byrokracie a nákladů na zadávání takových nákupů, kde výdaje na organizaci zakázky by byly neadekvátní samotné výši zakázky. Odborníci na veřejné zakázky i politici se neustále přou o to, jaký limit je ten správný. Za předchozí vlády se limity snížily, aby bylo pod kontrolou více výdajů z veřejných peněz, současná vláda limity opět zvýšila. To na jednu stranu snižuje transparentnost nakládání s veřejnými prostředky, na druhou stranu snižuje byrokracii a zátěž pro zadavatele, tedy například i menší obce a města.

I u zakázek malého rozsahu však musí zadavatel dodržet základní zásady zákona:

·         zásadu transparentnosti – zadavatel musí předem jasně stanovit kritéria výběru a postupovat tak, aby nevznikla pochybnost o objektivním výběru vítězné nabídky

 

·         zásadu rovného zacházení – zadavatel stanoví stejné podmínky všem potenciálním dodavatelům, tedy možnost přístupu k veřejné zakázce a možnost úspěchu ve výběrovém řízení je dána všem bez rozdílu

 

·         zásadu zákazu diskriminace – zadavatel nesmí neoprávněně zvýhodnit nebo znevýhodnit některého ze zájemců oproti ostatním, všichni mají stejnou příležitost zakázku získat

 

·         zásadu přiměřenosti  – zadavatel nastaví parametry zadávacího řízení tak, aby byly přiměřené charakteru či předmětu veřejné zakázky (přiměřené požadavky na kvalifikaci, přiměřené zadávací podmínky, lhůty, smluvní pokuty apod.).

 

Ovšemže je pro zadavatele lákavé vyhnout se přísným zadávacím pravidlům. Proto se občas stane, že zadavatelé velkou zakázku uměle rozdělí na několik zakázek malého rozsahu a přísným pravidlům se tak vyhnou. Toto je v rozporu se zákonem, pokud se tak děje čistě s cílem vyhnout se přísnějším pravidlům pro veřejné zadávání zakázek.

V některých případech se rozdělování veřejných zakázek na menší ale naopak dokonce doporučuje. Jedná se o taková rozdělení, která mají za cíl podpořit malé a střední podnikatele nebo regionální firmy. Pokud si například chcete zadat organizaci konference, můžete vše objednat na klíč u jedné firmy, nebo můžete vypsat soutěž zvlášť na catering, ozvučení, pronájem nemovitosti atd. To je rozdělení zakázky na podporu menších podnikatelů. Pokud má ministerstvo zakázku pro celou ČR, může se rozhodnout vypsat ji zvlášť v jednotlivých krajích a podpořit tak regionální firmy. Obě tato rozdělení jsou zcela v souladu se zákonem a s doporučenými postupy.

 

Autoři článku: Karolína Peake, Robert Plicka