Krizová situace související s pandemií nemoci COVID-19 přináší mnohé pracovněprávní výzvy pro zaměstnavatele. Karanténní opatření udržují řadu zaměstnanců doma, zatímco krizová opatření vlády bezprecedentně snížila tržby. Pracovní právo naštěstí poskytuje řadu možností, jak tyto výzvy zvládnout.

STAHUJTE TENTO ČLÁNEK JAKO DOKUMENT : CODVIR-19_a_jeho_pracovne-pravni_aspekty_final-v1.pdf | 34kB

V prvé řadě je na místě připomenout povinnost zaměstnavatele zajistit zaměstnancům bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a minimalizovat rizika pro život a zdraví zaměstnance. S ohledem na to by proto zaměstnavatel měl podle svých možností zajistit svým zaměstnancům ochranné prostředky (roušky nebo respirátory a dezinfekční prostředky) a snažit se též o snížení rizika nákazy organizačními změnami, jako je práce z domova, rozdělení zaměstnanců do separátních týmů, omezení kontaktu s veřejností a využití online komunikace.

Řešením, jak snížit riziko šíření nemoci a paniky v rámci pracovního kolektivu může být práce z domova, tzv. home office. Ta se nabízí zejména u zaměstnanců, kteří mohou pracovat online. Na práci z domova je potřeba se se zaměstnancem dohodnout, přičemž je vhodné věnovat pozornost zejména pracovním pomůckám zaměstnance, ochranu bezpečnosti a zdraví při práci, způsob komunikace se zaměstnavatelem a rozvržení pracovní doby.

Pokud je zaměstnanec v povinné karanténě na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, jde o překážku na straně zaměstnance, pro kterou mu zaměstnavatel nesmí práci přidělovat. To však neplatí pro osoby v dobrovolné karanténě.

V důsledku nastalé situace se zaměstnavatel může ocitnout v situaci, kdy svým zaměstnancům není objektivně schopen přiřazovat obvyklou práci. V takovém případě se může se zaměstnanci domluvit na práci jiného druhu, pokud je to možné. Pakliže tak neučiní, půjde o překážku na straně zaměstnavatele, za kterou zaměstnanci podle zákoníku práce náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnavatelé, u kterých došlo k dočasnému omezení odbytu výrobků či poptávky po jejich službách a z tohoto důvodu nejsou schopni přidělovat zaměstnanci práci v dostatečném rozsahu, mohou využít institutu částečné nezaměstnanosti (tzv. kurzarbeit), která umožňuje snížit výši poskytnutých náhrad mzdy až na 60 % průměrného výdělku (vyžaduje se dohoda s odborovou organizací, nebo úprava vnitřním předpisem).

Na financování některých uvedených opatření patrně bude přispívat stát. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž schválilo program Antivirus. V rámci programu bude stát proplácet náhradu mzdy zaměstnanců v nařízené karanténě, částečně přispěje na mzdu zaměstnanců podnikům uzavřeným kvůli krizovému opatření a též na mzdu při využití tzv. kurzarbeitu.

Pakliže na Vás nebo Vaše podnikání dopadají negativní projevy pandemie nemoci COVID-19, advokátní kancelář PLICKA & PARTNERS je připravena poskytnout Vám právní služby ve všech souvisejících oblastech. V případě zájmu se na nás neváhejte obrátit prostřednictvím emailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Autor: Kristýna Zahálková, právnička